V současné době mnoho firem nabízí na internetových stránkách inzerci a registraci v katalogu firem, kde uvádějí nejrůznější členění činností, které pro autora jistě znamenají logický systém, ale pro zasvěcené daného oboru jsou paskvilem. Tak např.
najdete činnost sadovnictví určenou pro inzerci ovocnářskou. Nebo někteří vše hodí do jednoho pytle s názvem zahradnictví. Taková členění především uvádějí veřejnost v omyl a vnášejí zmatek zejména v určování nabídky a poptávky.
Zahradnictví je pojem, který obecně označuje zahradnickou provozovnu, která se zabývá pěstováním, šlechtěním apod. Nejlépe to vystihuje "Zahradnický slovník naučný", kde pod tímto heslem najdete - cituji:
"Zahradnictví, odvětví národního hospodářství, zabývající se jednak pěstováním zahradnických plodin, jednak jejich dalším zušlechťováním a využitím. Produkčně zaměřené zahradnictví je nejintenzívnějším úsekem rostlinné výroby. Člení se na
ovocnářství, zelinářství, květinářství, školkářství (ovocnářské a okrasných rostlin) a semenářství těchto oborů, jenž jsou závislé na využívání zemědělské půdy, a jsou proto nejčastěji součástí zemědělských výrobních podniků.
Ostatní zahradnické obory - zahradní architektura, sadovnictví, vazačství, dekoratérství, pěstování jedlých hub, skleníkové květinářství - nejsou na půdě závislé a proto jsou obvykle organizovány mimo zemědělský provoz."
V zahradnictví jsou zaměstnávání zahradníci s potřebnou odbornou kvalifikací, kdežto pracovníci zahradní architektury a sadovnictví (sadovníci) museli mít vždy navíc estetické cítění při realizaci sadovnické kompozice s představou obrazu, jenž vznikne
za několik let. V případě, že tuto vlastnost pracovník neměl, byl odkázán na práce pomocné, nebo rutinérské, kterých při realizaci nebo údržbě sadových úprav je také dostatek. Právě proto, že kolemjdoucí divák často vidí při této činnosti množství pomocných
prací, nabývají lidé přesvědčení, že zvládnutí zhotovení sadovnického díla není až takový problém. Fortel však nestačí. Jsou zapotřebí déletrvající zkušeností. Takovým typickým příkladem sadovnické práce je hrabání a s tím spojené srovnání nebo
modelace terénu. Naučit se tuto práci s profesionální obratností je otázkou cviku, cítění a představivosti. Dokonce mezi odborníky platilo, že sadovník se pozná podle toho, jak uchopí do ruky hrabě. Specifické držení a hrabání umožňuje urovnání terénu
do potřebných parametrů poměrně rychle, což je žádoucí zejména z důvodu počasí a sjednaných lhůt předání prací.
Sadovnictví, se zabývá zakládáním a údržbou parků a polyfunkční zeleně, většinou v městském a výrazně antropicky ovlivněném prostředí vůbec. V širším pojetí zahrnuje tento obor i zahradní architekturu, t.j. uměleckou, tvůrčí a projektovou činnost
vztahující se k sadovým úpravám. V některých případech se chápe zahradní architektura jako synonymum sadovnictví. (citát ze Zahradnického slovníku naučného)
Zahradní architektura spojuje ve své kompozici funkčnost a soulad všech zahradních prvků, včetně oplocení, zpevněných ploch, pergol, altánu, bazénu atd. a tudíž vyžaduje od prvopočátku řešení - zahradního architekta (sadovníka).
Jsem přesvědčen, že vymezení pojmů umožní zákazníkům blíže specifikovat svoji poptávku a tím dosažení svých cílů. Věřím, že jeden z nich je vytvoření pohodového prostředí a bydlení v harmonii s přírodou, s kterou jsme všichni vnitřně spjatí.
Kvalitu tvoří kvalitní pracovníci.
—————
