 |
Další varianta posezení
(modré pozadí znamená, že zahradu je nutno umístit do
vhodného prostředí a navázat na objekt (např. rodinný dům), kterého bude součásti.)
Kopírovat různé kombinace se nevypláci. Největší umění zahradního architekta je
navázání na prostředí, volbě správné dominanty a tvorbě přechodů mezi jednotlivými
částmi zahrady.
Měnicí se přirozené obrazy postupujícího diváka s vyvážeností barev, světla a stínů,
činí kompozici zajímavou. V podvědomí zůstávají i proměny v průběhu roku dle
měnícího se ročního období. Tyto vjemy ovlivňují naše nálady a
myšlení. To také znamená, že i jednotlivé částí zahrady budou mít své vlastní
uspořádání. Proto je nutné, aby jediný autor tvořil zahradu od rozmístění všech
zahradních prvků, včetně oplocení, zpevněných ploch, přístupových chodníků atd.
Nejdůležitější obrazy, které jsou vnímány hosty a uživateli jsou např. čelní přístupové
pohledy k rodinnému domu, pohledy z terasy, z posezení, z jednotlivých oken domu
atd. Je zřejmé, že nejvíce květů a zajímavého uspořádání bude poblíž budovy a
vstupu. Barvy a tvary navazující na její architekturu a především fasádu, posílí její vzhled a
přednosti. V nás by měly vyvolat pocit radosti a příjemného očekávání.
Jinak je to samozřejmě u obchodního střediska, zákazkových kanceláří, kde chceme
zákazníkovou pozornost připoutat a zapsat se do jeho podvědomí v souvislosti s propagovanou činností.
K těmto záměrům se přizpůsobuje také výběr dřevin, které samy o sobě v nás
vyvolávají různé pocity. Např. lípy v nás vyvolávají klid a jsou také využívány při
tvorbě parků v léčebných zařízeních. Naopak použití cizokrajných dřevin v domácím
přírodním prostředí působí rušivě a vyvolává často pocity rozčarování. Tvarované
dřeviny do nejrůznějších tvarů někde oživují kompozici v některé části zahrady, kde
můžou doplňovat styl. Při nevhodném umístění však bývají také projevem
nevkusu.
V případě, že potřebujeme umístit více zahradních prvků u rodinného domu, je dobré
si uvědomit, že každý zahradní prvek tvoří zároveň samostatný objekt. Proto v jednom
pohledu z určitého stanoviště bude dominovat a v dalších pohledech z jiných
stanovišť bude viděn jen částečně a obraz doplňovat. Prvky, jako bazén, posezení,
skalka apod. by měly tvořit samostatnou část zahrady se svoji charakteristikou a
přechody se sjednocujícími prvky, odpovídající myšlence celkové kompozice.
