Nedávno jsem navštívil zahradu, která reprezentovala mnoho jiných. Majitelka mi
ukazovala cca půl metru od sebe vysazené dřeviny, které v dospělosti dorůstají 3m a
více. Zdůraznila své úsilí a oči jí zářily nad uspořádáním výsadeb. Tuje, cypřiše,
jalovce a další jehličiny byly v barevném kontrastu, který připomínal hrob. Tento pocit
vyvolávaly i další prvky, jako např. vytvoření kopečků v jinak rovinné zahradě a
vložením kamenů v jinak bezkamenném terénu. Pečlivě vybrané menší kameny
lemovaly všechny přechody mezi výsadbovou a trávníkovou plochou. Dokonce i
okolo vzrostlejších stávajících solitér byl vytvořen kamenný kroužek. Mulčování
kůrou z větší části bylo nahrazeno tříděným štěrkem zvaným "kačírek". Trávníková
plocha byla posečená a tím vynikly někde větší nebo menší nerovnosti. Uvědomil
jsem si, kolik energie a financí to stálo, a kolik je to ještě bude stát při rekonstrukci.
Opakující se chyby vedou k mylným názorům např. o estetickém uspořádání, o
nutnosti řezu vysazených dřevin a v neposlední řadě o jednoduchosti zahradnického
povolání. Věřte, že je to povolání jako každé jiné a vyžaduje letité zkušenosti.
Výjimečné je v tom, že pokud si zvolíte jednu specializaci např. sadovnictví, pak se ji
budete celý život učit a stejně všechno nezvládnete. Univerzální zahradník, který umí
a rozumí všemu neexistuje. Nutno vědět, že u nás je to tzv. volná živnost.
Sadovníci byli v minulosti závislí zejména na veřejných financích. Z tohoto
pohledu jsou k tomuto problému názory, které toto povolání velmi diskriminují. Jsou to zejména
názory o výkonu veřejněprospěšných prací, alternativních trestů, svépomocné činnosti
obcí a v neposlední řadě o přenesení kompetencí na neodborné zastupitelé samospráv.
U nás se vždy podobné situace přirovnávaly k obci zvané Kocourkov. Zástupci
snahy o diletantské prosazení v jakémkoliv oboru, byli někým trefně nazvání jako
všeumňálové.
Kolik jich je u nás ?
Kde končí lidská hloupost ? ...Bude líp ? ...
(Postřeh: V kolika obcích trčí do výše jenom ořezané kmeny vzrostlých, letitých stromů ? Na kolika veřejných prostranstvích jsou vysazené stromy v blízkosti nebo dokonce přímo na podzemních inženýrsých sítích ? Co se stane např. při opravách vodovodního potrubí ? Co se stane při narušení rovnováhy vzrostlých stromů ? Co se stane při vyhnivání velkých řezů nebo narušení kořenové části a větším větrném počasí ?
To všechno a mnoho dalších otázek si uvědomovaly generace našich předků před námi. Důkazem jsou stromy, které přečkaly staletí.)
